Podnětem pro vznik těchto stránek byly výsledky našeho výzkumu, na kterém spolupracovaly Ústav experimentální medicíny AV ČR, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Tento výzkum se zabýval souvislostmi mezi dietou matek v těhotenství a poškozením DNA v buňkách novorozenců. Jedním z výsledků výzkumu bylo zjištění, že kvalita stravy maminek v těhotenství je velmi špatná a neposkytuje děťátku vše, co potřebuje pro svůj zdravý vývoj. V České republice neexistuje žádný ucelený program, který by zajišťoval, že se informace o správném stravování během těhotenství dostanou ke všem budoucím maminkám. Tento deficit se pokoušíme alespoň částečně napravit právě těmito webovými stránkami. 

Tvorba těchto stránek byla podpořena grantem MŠMT ČR pro projekt „Healthy Aging in Industrial Environment HAIE CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000798“, spolufinancovaný Evropskou unií.

Jak probíhal výzkum:

40 těhotných žen zaznamenávalo 7. – 14. den před očekávaným termínem porodu  do předem připraveného formuláře vše, co snědly a vypily (obr.1). Ženy zaznamenaly také  informace o užívání doplňků stravy. Hodnotili jsme stravu maminek jak z hlediska kvantity - celkové množství přijaté energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny, tak z hlediska kvality - množství potravin z jednotlivých výživových skupin (dle dotazníku Hodnocení kvality těhotných žen 1).

Během porodu byly odebrány vzorky pupečníkové krve obsahující buňky novorozence a v těchto buňkách byla změřena míra poškození DNA .

Obr 1: Denní záznam snědené potravy

Co jsme zjistili:

1.      Vliv stravy na poškození DNA

V souladu s výsledky jiných studií 2-4 jsme zjistili vzájemný vztah mezi dietou matek v těhotenství a poškozením DNA v buňkách novorozenců.

Čím vyšší byl denní příjem energie, zeleniny celkově i syrové zeleniny, rozmanitost a celková kvalita stravy, tím nižší bylo posléze poškození DNA v buňkách novorozenců.(grafy 1–5)

Graf 1: Energetický příjem -0,3872, p=0,016

2.      Kvalita stravy       

Kvalita stravy byla u většiny žen nedostačující. Průměrně bylo dosaženo pouze 46% doporučené  kvality (Karviná 38,9 %, České Budějovice 53,1 %). (graf 6)  V   Českých Budějovicích byla kvalita stravy lepší ve všech ukazatelích. Nejvýraznější rozdíl byl v příjmu ovoce, kdy počet dnů splňujících doporučený denní příjem byl téměř dvakrát vyšší v  Českých Budějovicích (35,5% vs. 61,8%). (graf 7)     

V obou lokalitách byl naprosto zásadní především nedostatečný příjem zeleniny, a to jak zeleniny celkově, tak zejména zeleniny syrové. Příjem zeleniny byl pouze dostatečný pouze v 19% dní (započítány i vařené brambory), příjem syrové zeleniny dokonce pouze ve 14 % dní. (grafy 8, 9)

Nízký byl i příjem mléka a mléčných výrobků, který byl dostatečný pouze v  30% dní. (graf 10) 

Graf 10:  Příjem mléka a mléčných výrobků

3.    Doplňky stravy

75% žen užívalo před nebo během těhotenství doplňky stravy. Neprokázali jsme však žádný vliv jejich užívání na poškození DNA v buňkách novorozenců. Dosavadní poznatky o vlivu vitamínů na poškození DNA  jsou nejednoznačné. Například studie z roku 2005 prokázala, že vitamíny ve formě doplňků stravy snižují poškození DNA5, avšak jiná studie ukázala, že ji mohou naopak zvyšovat.6  Zdá se ,že vitamíny, minerály a další mikronutrienty jsou jednoznačně prospěšné pro dítě,  jsou-li během těhotenství přijímány v potravinách, které je přirozeně obsahují (zelenina, ovoce, ryby). Jejich podávání ve formě doplňků stravy je však v rozvinutých zemích zatím diskutabilní. V některých studiích nebyl prokázán žádný efekt7,8, studie publikovaná roku 2016  prokázala dokonce negativní vliv užívání doplňků železa během těhotenství na porodní váhu.9 

Ženy, které užívaly doplňky stravy již před otěhotněním, se posléze v těhotenství kvalitněji stravovaly. Tyto ženy zřejmě celkově více dbají o zdravější životosprávu. Vztahem mezi užíváním potravinových dopňků a zdravějším životním stylem se již někteří autoři zabývali, závěry však nejsou jednoznačné. Některé výsledky souvislost mezi užíváním potravinových doplňků a zdravější stravou povrzují 10, jiné naopak naznačují, že lidé s horším životním stylem se ho spíše snaží užíváním potravinových doplňků kompenzovat.11

Literatura:

1. DVOŘÁKOVÁ L. Výživa těhotných. MU Brno. 2007

2. PEDERSEN M et al. Bulky dna adducts in cord blood, maternal fruit-and-vegetable consumption, and birth weight in a European mother-child study (NewGeneris). Environmental Health Perspectives. 2013 Oct;121(10):1200-6.

http://ehp.niehs.nih.gov/wp-content/uploads/121/10/ehp.1206333.pdf 

3. PEDERSEN M et al. Environmental, dietary, maternal, and fetal predictors of bulky DNA adducts in cord blood: a European mother-child study (NewGeneris). Environmental Health Perspectives 2015 Apr;123(4):374-80.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4383575/pdf/ehp.1408613.pdf

4. KELVIN EA  et al. Modulation of the effect of prenatal PAH exposure on PAH- DNA adducts in cord blood by plasma antioxidants.Cancer epidemiology, biomarkers & prevention.2009 Aug;18(8):2262-8.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3130334/

5. LAVERNE A. et al. Antioxidant Vitamin Supplementation Reduces Benzo(a)pyrene-DNA Adducts and Potential Cancer Risk in Female Smokers. Cancer epidemiology, biomarkers & preventiv. 2005 January;14(1)

http://cebp.aacrjournals.org/content/14/1/237.full.pdf

6. VROLIJK MF et al. The shifting perception on antioxidants: the case of vitamin E and β-carotene. Redox biology 2015;4:272-8.

http://ac.els-cdn.com/S2213231714001414/1-s2.0-S2213231714001414-main.pdf?_tid=0361b416-296f-11e6-95d1-00000aab0f6b&acdnat=1464946926_f5f301ea76fe4495c50b3237672a31da

7. ASHORN P et al. Supplementation of Maternal Diets during Pregnancy and for 6 Months Postpartum and Infant Diets Thereafter with Small-Quantity Lipid-Based Nutrient Supplements Does Not Promote Child Growth by 18 Months of Age in Rural Malawi: A Randomized Controlled Trial. The Journal of nutrition 2015 Jun;145(6):1345-53.

http://jn.nutrition.org/content/145/6/1345.full.pdf

8.  CHMIELEWSKA A et al. Effects of prenatal and/or postnatal supplementation with iron, PUFA or folic acid on neurodevelopment: update. Br J Nutr. 2016 Jan 22:1-6. [Epub ahead of print]

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26797290

9.  SHASTRI L et al. Oxidative stress during early pregnancy and birth outcomes. Public health nutrition 2016 Jun 3:1-6. [Epub ahead of print]

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27253267

10. BARRETT G et al. Why do women invest in pre-pregnancy health and care? A qualitative investigation with women attending maternity services. BMC Pregnancy and Childbirth. 2015 Oct 2;15:236.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4592566/

11. SATO Y, SUZUKI S, CHIBA T, UMEGAKI K. Factors Associated with Dietary Supplement Use among Preschool Children: Results from a Nationwide Survey in Japan.Journal of nutritional science and vitaminology.   2016;62(1):47-53.

https://www.jstage.jst.go.jp/article/jnsv/62/1/62_47/_article