4. Psychologie
Tak prostá věc, jako je pohled z očí do očí a nebo hlazení, dotek, přivinutí do náruče. Dotyky, mozky, nervové buňky, geny a zpět. A celý další život.
Batolata využívají vlastní zkušenosti k hodnocení okolí
Batolata s široce otevřenýma očima vnímají a využívají mnohem více informací, než se dosud myslelo. Uvědomují si sama sebe a dovedou vlastní získanou zkušenost využít při hodnocení ostatních lidí.
Oddělení dětí od rodičů vede k problémům s učením
V důsledku rozvodu, nemoci, násilí a dalších problémů, které mohou narušit domov, je bezpočet malých dětí vystaveno dočasnému odloučení od jednoho nebo obou rodičů před tím, než začnou chodit do školky. Jaký to může mít vliv na jejich učení, ukazuje nová studie.
Sedm a jeden snadný způsob, jak bojovat s bolestí
Bolest dokáže být více než důstojným soupeřem. Jaké triky bychom proti ní mohli použít?
Slovní útoky mají na děti negativní vliv
Způsoby jednání, které rodiče používají, když dohlíží na děti při hře, ale i během dalších denních činností, by mohly mít výrazný negativní dopad na sebeúctu jejich dětí a následně pak i na jejich chování.
Dobré vztahy v rodině oddalují dívkám pubertu
Když děvčatům nastane puberta dříve, než by měla, mívá to následky. Předčasný nástup puberty, nezůstává u děvčat bez následků na zdraví.
Mozek dětí funguje při některých činnostech úplně jinak než mozek dospělého člověka.
Malé děti jsou rození kapitalisté
Chcete si půjčit pastelku? Zkuste raději dospělého, než předškoláka. Malé děti si střeží vlastnická práva jako oko v hlavě
Neviditelní kamarádi nejsou na škodu
Psychologové dokládají, že neviditelní společníci všeho druhu dětem prospívají a slouží k nácviku mezilidských vztahů.
Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.
Experiment s oblíbeností barevných odstínů odhalil, že lidské ženy vesměs dávají přednost růžové, bez ohledu na kulturní zázemí
Teenageři za svůj hněv nemohou
Jsou dva druhy rodičů. Jedni už měli co do činění se svým vzteky bublajícím pubertálním potomkem, ty druhé to teprve čeká. A právě jim je určen tento článek. Než se necháte „vytočit“, vezměte na vědomí, že oni za to vlastně ani nemohou. Tak prostě pracuje jen jejich nerovnoměrně se vyvíjející mozek.
Teenageři těžko akceptují cizí pohled na věc
Mozek dvanáctiletého dítěte se podobá mozku dospělého člověka. Má stejný tvar, hmotnost, zvrásnění záhybů a dokonce i jednotlivá specializovaná centra už jsou rozmístěna tam, kde setrvají po zbytek života. Přesto má před sebou mozek teenagera ještě dlouhou cestu k dospělosti.
Dá se z obezity vyspat? Důkazů pro toto tvrzení přibývá
Vědcům se podařilo zjistit jak spolu komunikují mozkové oblasti v nichž sídlí paměť.
Osvětlení tlumí tvorbu melatoninu a přispívá k tvorbě rakoviny
Nepřímé důkazy živí hypotézu o tom, že bdění a práce v noci způsobuje potlačení tvorby melatoninu a to se projeví vznikem rakoviny prsu a tlustého střeva. Pokud se teorie potvrdí, veřejné osvětlení se stane i záležitostí veřejného zdraví
Tak se jmenovala konference, která skončila předevčírem v marylandském Baltimore. Byla pořádána pro odborníky, kteří se spánkem zabývají profesionálně, lépe řečeno jeho studiem a odhalováním příčin a důsledků jeho poruch. A proto na ní rozhodně nespali.
Polámané ručičky biologických hodin
Technické vymoženosti moderní doby nám umožňují žít v noci jako ve dne a ve dne se chovat jako za hluboké noci. Nezůstává to bez následků.
Učení běží podle biologických hodin
Biologické hodiny nám tiše tikají v organismu a říkají, kdy máme vstát, kdy je čas k jídlu a kdy bychom měli jít spát. Úloha biologických hodin však sahá daleko za měření vnitřního času. Americký biolog Norman Ruby ze Stanford University zjistil při pokusech na křečících džungarských, že dobře pracující biologické hodiny jsou nezbytné pro zapamatování toho, co se zvířata naučila. Objev zveřejněný v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je příslibem pro nápravu poruch učení a léčbu výpadků paměti.
Děti do dvou let by neměly koukat na televizi
Devět z deseti amerických dětí ve věku do dvou let sleduje pravidelně televizi. Některé stráví před obrazovkou 40% času, který neprospí. Jaký to má na ně vliv?
Násilí v televizi a agrese mladých diváků
Bylo provedeno mnoho studií testujících spojitost mezi násilím v televizních programech a agresivním chováním mládeže, avšak většina těchto studií přehlížela několik dalších potenciálně významných činitelů, včetně pozoruhodných souvislostí mezi násilným chováním a zobrazovaným typem násilí, ale i rasové a etnické příslušnosti diváků
Ponoukají videohry mozek k násilí?
Všichni to známe z mládí - při chůzi temnými kouty pracuje představivost, že za rohem může být někdo, kdo nás chce zabít. Srdce se v takových okamžicích rozbuší a dlaně zvlhnou. Totéž se s námi děje i v případě, pokud jde jen o videohru.
On-line život, jazyk a vztahy naruby
I když se to na první pohled nezdá, tak potřeba být stále „on-line“ ovlivňuje více osobní vztahy, než psanou formu jazyka.
Nutí sexuální texty popmusic posluchače k časnějšímu sexu ?
Podle nového výzkumu středoškolských studentů rozhodně ano. Texty údajně popisující ponižující text mají svádět své nevinné posluchače k sexuálnímu zlobení.
Podprahová reklama snad doopravdy funguje
Nedávné experimenty naznačují, že především negativní a ošklivé podprahové vzkazy bere mozek vážně, aniž by se to obtěžoval sdělit svému majiteli.
Podle Facebooku poznáš člověka …
Psychometrické centrum Univerzity v Cambridgi dokáže s vysokou přesností vytěžit osobnost uživatele Facebooku z jeho nevinných liků. OSLA se ale likovat nebojte, prozrazujete tím především náklonnost populární vědě. Jsme na Facebooku :)
Co se úrovně inteligence týče, jsou vědátoři rozděleni na dva tábory. Jedni přisuzují větší vliv genům, druzí prostředí. Číňané poskytli argument zastáncům vlivu prostředí. Informace potěší rodiče, kteří investují do hudebního vzdělání svého potomka.
Mozartova hudba aktivuje geny v mozku
Poslechem Mozartovy sonáty pro dva klavíry D dur se zvyšuje schopnost lidského mozku úspěšně řešit úlohy vyžadující prostorovou představivost. Američtí vědci nyní prokázali, že tento tzv. Mozartův efekt má na svědomí zvýšení aktivity několika genů důležitých pro přenos podnětů mezi neurony mozku.
Molekulární základ Mozartova efektu
Nový výzkum odhalil molekulární základ příznivého vlivu Mozartovy hudby na zefektivnění procesu učení a zlepšení paměti.
Rychle se učit znamená i rychle zapomínat
Vědci našli způsob, jak farmakologicky nahradit dlouhodobý trénink a ovlivnit mozek směrem k navození pocitu bezpečí. Odhalení účinků proteinu BNDF by mělo vést k léčbě depresí, vylepšování paměti,...
Co mají společné hudba, důvěra a altruismus?
Evolučně mladou podkorovou oblast mozku zvanou striatum.
Někteří vědci jsou přesvědčeni, že hudba je součástí naší biologické podstaty. Například belgická neuropsycholožka Isabelle Peretzová působící v Kanadě na University of Montreal říká: „Věřím, že člověk má hudbu ve svých genech. Ale víra není věda. Potřebujeme mnohem více důkazů.
Voňte k růžím!
Nahradí omamná vůně jasmínu sedativa?
Vědci z dvou německých universit si patentovali vůni. Ne do parfémů. Doufají v její aromaterapeutické účinky.
Při meditaci mozek vykazuje stejnou aktivitu jako ve stavu ostražitosti
Výzkum a meditace se vzájemně moc rádi nemají. Vědeckých prací na toto téma je poskrovnu. Na mezinárodním kongresu neurologů (IBRO World Congress of Neuroscience) zaznělo minulý týden překvapivé zjištění. Týkalo se stavu meditujícího mozku.
Astma u dětí souvisí s depresemi jejich matek
Matky, které trpí depresemi a úzkostnými stavy, mají mnohem častěji astmatické děti, nebo děti s alergiemi. Tento vztah ale platí jen potud, pokud jsou matky skutečnými biologickými matkami - dítě sdílí s matkou příslušnou část její genetické výbavy.
Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.
Proč ženy více podléhají stresu
Přepjatou reakci žen na psychicky zatěžující situace muži často nazývají „ženskou precitlivělostí“. Mají pravdu v tom, že oni se – statisticky vzato – vyrovnávají se stresem lépe. Zapomínají, že v moderní společnosti přišli o mnohé přirozené stresové faktory, na které je evoluce nastavila. Mužský mozek si ale obranné mechanizmy uchoval. Výzkum je sice složitý, ale nepochybně zajímavý, jak to dokazuje práce týmu amerických neurovědců, kterému velí ženy
Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.
Radovánky jsou něčím více než jen zábavou. Dlouhodobě snižují úzkostné reakce v mozku. Neurovědci tvrdí, že jejich blahodárný efekt trvá nejméně týden.
Proč kouříme? O teoriích kouření.
Muži se rozkouřili po 1. a ženy po 2. světové válce. Předtím bylo kouření spíše fajnšmekrovská záležitost. A co tomu říká teorie?
Odhalování tajemství dlouhověkosti
Kalifornští psychologové vydali knihu, v níž sumarizují poznatky výzkumu, který začal už v roce 1921. Podrobné záznamy o všech fázích života 1548 sledovaných osob vyvracejí některé vžité představy o tom, co ovlivňuje délku našeho života.
Dělá náboženství z dětí sobce?
Zbožní rodiče žijí v představě, že jejich děti jsou empatičtější, jak jim vštěpili vnímat spravedlnost a že na ní také více dbají, než je tomu u dětí bezvěrců. Výsledky průzkumu, které nyní vyšly v časopise Current Biology, svědčí o opaku.
Náboženská víra a zdraví společnosti
Pilotní studie vztahu hrubých parametrů nábožnosti a zdravotního stavu společnosti boří zažité mýty o nutnosti nadpřirozené morálky.
Analytické myšlení a víra nejdou dohromady
Věřící bývají přesvědčeni, že jejich víra je skálopevná. Praxe ale ukázala, že někteří z věřících začnou o správnosti své víry pochybovat, pokud jsou postaveni před nutnost řešit úkoly logickým myšlením. Vědci tento poznatek dávají do souvislosti se zjištěním, že u věřících převažuje intuitivní způsob uvažování nad analytickým. Zveřejnění článku s výsledky testů provází vzdouvající se vlna nevole.
Modlení nepomáhá nebo je na škodu
Někdy nemocnému skutečně nezbývá nic jiného, než se jen modlit, aby všechno dobře dopadlo. Mnoho studií dokazuje, že lidé, za které se někdo modlí, mají lepší vyhlídky na přežití či uzdravení. Nejnovější studie prokázala, že modlení nezabírá a v některých případech dokonce škodí.