Embedded Files
Při dosud největší randomizované studii týkající se kojení zjistili výzkumníci z McGill University, že kojení zvyšuje dětské IQ a zlepšuje dětem jejich pozdější studijní výsledky.
Studie na potkanech přispěla k debatě o prospěšnosti kojení. Zastánce kojení vyzbrojila dalšími argumenty.
Nemůžete kojit? Najměte kojnou!
Výzkumníci z Dětského zdravotního centra v Cincinnati (USA) zjistili v lidském mateřském mléce protein o kterém soudí, že jeho nízká hladina má na svědomí, proč jsou děti ve vyšším věku obézní.
Nový důkaz podporující prospěšnost kojení
Švýcarsko-rakouský tým ohlásil, že v lidském mateřském mléce odhalil nové proteiny, které se v mléce krav nevyskytují. Proteiny zřejmě pomáhají ničit bakterie, viry a další patogeny v zažívacím traktu novorozence.
Oficiální vládní dokument zařadil látky, které se tvoří v mase při jeho tepelné úpravě, mezi původce rakoviny.
Nová karcinogenní hrozba ze vzduchu?
Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají při spalování benzínu, nafty, uhlí nebo dřeva a jsou známy svojí karcinogenní povahou. Vědci z Oregonské Státní univerzity objevili jejich mnohem horšího bratrance.
Záhada vysokých koncentrací akrylamidu v potravinách byla vyřešena, nic se ale nemění, riziko zůstává.
Bramboráky s akrylamidem
Zastánci přirozeného kojení a konzumace klasického mléka dostávají pro svou argumentaci mocnou zbraň - výzkumníci zjistili, že přípravky pro výživu nemluvňat, jejichž základem je sója, mohou výrazně narušit vývoj imunitního systému.
Fytoestrogeny ovlivňují reprodukci, ale i mozek
Dvě hormonům podobné látky ze sóji mohou způsobit nevratné změny ve struktuře mozku, předčasný nástup puberty a příznaky pokročilé menopauzy.
Estradiol narušuje některé funkce mozku
Výzkumníci z University of Illinois v časopise Behavioral Neuroscience oznámili, že trvalé působení pohlavního hormonu estradiolu omezuje některé kognitivní funkce.
Plastové láhve uvolňují látky s účinkem estradiolu
Voda v plastových láhvích obsahuje významná množství látek s hormonálními účinky. Zjistili to němečtí ekologové Martin Wagner a Jörg Oehlmann z University Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Zdrojem molekul napodobujících efekty pohlavních hormonů jsou většinou plasty, v nichž je pitná voda balena.
Chemikálie z potravinových obalů vyvolává vážná onemocnění
Zvýšenému riziku cukrovky a kardiovaskulárních chorob čelí lidé, kteří přicházejí ve zvýšené míře do styku s chemickou látkou zvanou bisfenol A. Ta se používá pro výrobu některých druhů umělých hmot, například polykarbonátů nebo epoxidových pryskyřic. Polykarbonáty jsou průhledné a mechanicky velice odolné. Nacházejí proto uplatnění při výrobě umělohmotných láhví, nejrůznějších „umělých skel“. Používají se také v ochranné vrstvě na CD a DVD discích. Epoxidovými pryskyřicemi jsou potahovány vnitřky plechových konzerv.
Endokrinní disruptory a obezita
Můžou za naši tloušťku i látky znečišťující životní prostředí?
Balení potravin si vzali na mušku v Británii. Zaměřili se přitom na latex, látku, na kterou je nás čím dál tím více alergických. Ve třetině namátkově kontrolovaných obalů byl přírodní latex přítomen. Ten přechází z obalů do potravin. Jedny sušenky ho obsahovaly dokonce 20x více, než kolik ho může u citlivé osoby navodit smrt.
Umělohmotné talíře a ledvinové kameny
Pokus v němž hlavní roli hrála polévka, Asiaty nepotěšil. Servírování v oblíbených plastových miskách vedlo u dobrovolníků k tomu, že spolu s nudlemi měli v tělech i šest a půlkrát více jedovatého melaminu. Týká se to ale jen jich?
Palmový olej - zelená devastace přírody
Palmový olej měl být ekologickou spásou světa. Místo toho jen "přilévá olej do ohně" devastace přírody. Kdo se z toho bude zodpovídat?
Učení a paměť stimuluje hormon ze střev
Vědci z Yalské lékařské university v Connecticutu podali důkaz, že hormon tvořený v žaludku a střevech podněcuje mozek k vyššímu výkonu v oblastech prostorového vnímání a paměti. Z toho odvozují, že učení by nám mělo jít nejlépe tehdy, když máme prázdný žaludek.
Serotonin, výživa a rozhodování
Výsledky výzkumu na cambridgeské universitě naznačují, že neurotransmiter serotonin, který funguje jako chemický posel mezi nervovými buňkami, hraje rozhodující úlohu při řízení emocí, jakou je například agrese během společenského rozhodování.
Jídlo, pohyb, kouření a úmrtnost
Výsledky statistického šetření u Američanů dokládají, že špatná dieta a nedostatek fyzické aktivity může, jako příčina smrti, brzo předstihnout kouření.
O závislosti na alkoholu, přejídání a možná i dalších neřestech
Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to, že rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k dalšímu poklesku – alkoholismu. Některé varianty tohoto genu jsou totiž typické pro těžké „pijany“…ˇ
To, že hlad udělá jídlo pro nás mnohem přitažlivější, je známá věc. Stačí jít nakupovat s prázným žaludkem a odcházíme domů s plnými taškami a prázdnou peněženkou. Prsty v tom má hormon ghrelin.
Jez do polosyta, sirtuiny zařídí zbytek
Dlouhá desetiletí věděli vědci, že snížený kalorický příjem prodlužuje život. Teď vědí, proč tomu tak je. V pozadí stojí molekuly sirtuinů.
Tukových buněk máme pořád stejně
O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi záhy. Dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci. Tukové buňky hromadíme až do věku dvaceti let. Pak už s jejich počtem nic nenaděláme. Nepřibývá nám jich, ale také jich neubývá.
Kanadští vědci tvrdí, že ačkoli mají vajíčka vysoký obsah cholesterolu, přesto našemu srdci prospívají. Objevili v nich totiž látky, které mohou snižovat vysoký krevní tlak.
Máslo zvyšuje hladinu krevního tuku méně než rostlinné oleje
Rostlinné tuky chrání cévy protože obsahují až o 67 % méně nasycených mastných kyselin než máslo. Jsou proto vhodné pro péči o zdravé srdce. Slýcháme to tak často, že jen hlupák by nezaměnil máslo za lehce roztíratelné náhražky. Staronová studie, beroucí v potaz úmrtnost na infarkt ale žádnou ochranu rostlinným tukům nepřisoudila. Mají-li američtí autoři pravdu, jsme nejspíš oběti sofistikované reklamy a za těch zhruba čtyřicet let jsme jejímu kouzlu už začali i věřit.
Byly časy, kdy byl obsah tuku v mléce známkou kvality. Dnes je slovo „tuk“ bezmála sprosté. Snad ještě ty s nenasycenými mastnými kyselinami se těší lepší pověsti. Nová studie ale žádnou souvislost mezi obsahem nasycených tuků v krvi a srdečními chorobami, nezjistila. A jako bonus se v právě vydaném čísle časopisu Annals of Internal Medicine také dočteme, že ani ty "dobré" tuky riziko srdečního infarktu nesnižují.
Jsme po tučném jídle také hloupí?
Na fyzických schopnostech a paměti potkanů se vysoce kalorická dieta projeví již po devíti dnech
Dříve nás zakulacovaly jitrničky, ovárek a kachničky. Dnes jsou to rychlá občerstvení, co nám tvarují figuru a nahrávají sedavému způsobu života. Ještě horší je, že se takovému stravování daří k lenosti přemluvit i jeden typ buněk, které jinak mají ve zvyku šmejdit po celém mozku. Zatím co my si z nudy začneme okusovat konce nehtů, ony se pouští konečků výběžků svých kolegyň.
Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.
Omega-3 kyseliny ovlivňují naší náladu a impulsivnost
Ze studie, jejíž výsledky včera presentovali vědci z Pittsburghské lékařské university vyplývá, že Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou vylepšit naší špatnou náladu a ovlivnit naše impulsivní jednání.
Přispívají prozánětové složky nutrice, konečné produkty neenzymatických reakcí, ke vzrůstu chronických onemocnění?
Celozrnné potraviny a riziko chronických onemocnění
Podle výzkumníků z Penn State z University Park a College of Medicine může dieta s vysokým obsahem celozrnných produktů napomoci nejenom k významnému snížení hmotnosti, ale také zredukovat riziko chronických nemocí, jakými jsou třeba cukrovka a kardiovaskulární onemocnění.
Rostlinná strava chrání svalovou hmotu
Ovoce a zelenina obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu, které jsou klíčem k dobrému zdraví. To je obecně známá věc. V čerstvě publikované studii vědci se objevila informace, že vhodně zvolená rostlinná strava může krom jiného také zabránit úbytku svalové hmoty starších mužů a žen.
“Polymeal” může snížit riziko infarktu
Pravidelná strava sestavená z ingrediencí, které podporují zdraví srdce a cév, může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění o tři čtvrtiny.
Lněné semínko obsahuje řadu látek, jako např. omega-3 mastné kyseliny, lignan a další, o kterých se ví, že ovlivňují zhoubné bujení. Pokus na více než stovce myší, které trpěly rakovinou prostaty prokázal, že dieta bohatá na lněné semeno zredukovala velikost, agresivitu a prudkost rozvoje tumorů.
Jak prospěšná je konzumace červeného zelí a kolik by ho asi tak člověk měl sníst, aby to mělo ten správný účinek? Na tuto otázku se snažili nalézt odpověď američtí vědci.
„Jezte brokolici,“ radí výzkumníci z Kalifornské univerzity (UCLA), kteří objevili, že látky obsažené v brokolici a další brukvovité zelenině mohou být klíčem k obnově imunitního systému, jehož funkčnost klesá s přibývajícím věkem.
Celer není jen na potenci, ale i na demenci
Výzkumníci z Illinoiské univerzity oznámili, že látka obsažená ve velkém množství v celeru a zelených paprikách může narušit fungování klíčové složky provázející zánětlivou reakci v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.
Na zánět močových cest brusinky. Na stařeckou demenci borůvky. Anebo je to všechno jinak?
Kdo si „užil“ zánět močových cest, tomu netřeba o těchto zdravotních komplikacích nic vykládat. Komu se toto onemocnění vyhýbá, tomu je naopak zbytečné cokoli líčit. Většina „močařů“ by snědla i slepičí trus, jen kdyby věděli, že jim to uleví od potíží. Naštěstí jim kromě antibiotik pomáhá mnohem chutnější věc – brusinky. V džusu, sušené nebo ve formě extraktu, to je celkem jedno. Zabírají. Teď je jasné proč.
Pistácie mohou zlepšit zdravotní stav srdce
Zelené potraviny mohou být prospěšné srdci, zejména pokud se bude jednat o pistácie. To tvrdí výzkumníci z Penn State, kteří zakončili studii o tom, jakým způsobem pistácie snižují hladinu cholesterolu v krvi.
Konzumace mandlí významně snížila hladinu dvou biomarkerů oxidativního stresu u skupiny 27 dobrovolníků se zvýšeným cholesterolem.
„Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít,“ zpívali naši předkové. A dobře přitom věděli, že bedrník, ale i jiné příbuzné okoličnaté rostliny, mají některé skvělé vlastnosti, využitelné pro zdraví.
Když barbecue, tak s rozmarýnem
Zda používat při barbecue rozmarýn zřejmě není jen otázkou chuťových preferencí, ale i zdraví. Vědci tvrdí, že k tomu, aby byl zablokován vznik karcinogenů, které vznikají při grilování masa, stačí přidat například špetku rozmarýnu.
Kurkuma a rakovina
Houby vitamínu D většinou moc neobsahují. Ale mohou! Stačí na ně zablikat tou správnou vlnovou délkou a v mžiku ho mají z nuly tolik, že jím hravě pokryjí naší nutriční potřebu.
Autoimunitní patologické reakce spouští sůl
Většina z nás solí příliš. Podle vědců z University of Iowa prý proto, že to je návykové a vylepšuje nám to náladu. Jejich kolegové z Yale ale nás chtějí o tuto radost připravit, udělali ze soli hlavního podezřelého v kauze nárůstu autoimunitních onemocnění počínaje obtížemi v koordinaci pohybů, únavností, zrakovými problémy a invaliditou s diagnózou roztroušená skleróza konče.
Cukr je v měřítku historie lidstva vlastně pořád novinkou. Ale pořádně nebezpečnou. Jeho příběh o nás vypovídá možná více, než je milé. Opravdu si „nemůžeme pomoct“?
Sacharidy, cukr, tiší zabijáci mozku
Společnou příčinou obezity, ale i nemocí mozku jsou podle neurologa Davida Perlmuttera, cukr, sacharidy, pšenice, nikoli tuk. Ačkoli tuky jsou v posledních desetiletích doslova démonizované, právě všudypřítomné cukry podle něj způsobují nárůst cukrovky – ale také neurodegenerativních chorob.
Máme-li to štěstí, že patříme mezi ty šťastlivce, jež mohou bez problémů spořádat větší množství sacharidů, aniž by ztloustli, tak to ještě neznamená, že máme vyhráno. Pokusy ukazují, že konzumace lehce stravitelných sacharidů, po nichž rychle roste a zase padá hladina krevního cukru, je zřejmě spojena s poruchami centrálního vidění a slepotou.
Existuje závislost na sladké? A lze řadit neodolatelnou potřebu konzumovat cukr v nadměrné míře do stejné kategorie jako drogové závislosti? Nebo jde jen o zmlsanost, ostudnou nestřídmost spojenou s nedostatkem vůle? Názory odborníků se různí, téma je aktuální
Fruktóza – nadějné sladidlo, nebo hazard se zdravím?
– nadějné sladidlo, nebo hazard se zdravím?
Môžu umelé sladidlá zapríčiniť obezitu a cukrovku ?
Umelé sladidlá nie sú také nevinné, ako sa doposiaľ zdalo. Namiesto toho, aby pomáhali udržiavať váhu, prispievajú k obezite a rozvoju cukrovky.
Umělá sladidla škodí, navozují první stádium diabetu
Sladkosti jsou silným lákadlem a křivky našich dříve ladných těl, jsou toho častým důkazem. Velká těla, jak tomu říkají v Americe, jsou kromě gurmánských prožitků provázena i problémem zvaným cukrovka. Obé se šíří světem jako lavina a experti hovoří o epidemii. Ti, co to s námi myslí dobře, nám doporučují sladidla umělá. Zastříhat ušima byhom nad novými poznatky měli všichni. Stejně snadno a možná i snadněji než cukrem, si lze diabetes uhnat třeba sacharinem, aspartamem,...
Jsme tím, co jíme - čím tedy jsme?
Psychologové jsou přesvědčení, že když jim řekneme co čteme, poznají, jací jsme. Genetici nyní prohlašují: „ukaž co máš ve střevě a my ti řekneme, jak na tom jsi“. Genomová analýza odhaluje, že hostíme až tisíc druhů jednobuněčných střevních souputníků. Posunem jejich druhové skladby půjde zřejmě některé nemoci i léčit.
Po narození máme v břiše invazi
Na každou buňku lidského těla připadá deset bakterií obývajících vnitřek našeho střeva. Celková hmotnost bakterií žijících v trávicím traktu člověka se pohybuje kolem půldruhého kilogramu.
Lidské tělo je ekosystém s biliony obyvatel
Ať se hnete kamkoli, nikdy a nikde nejste sami. Pořád je s vámi nějakých sto bilionů společníků. Buďte za ně vděčni. Nebýt jich, nepřežili byste.
Bakteriální zoo rozhoduje o našem zdraví
Na každou buňku lidského organismu připadá deset buněk bakterií, jež člověk hostí ve svém těle. V našich útrobách žije asi kilo a půl bakterií a pestrou bakteriální zoo nosíme i na kůži. Někteří biologové dokonce vnímají člověka jako superorganismus tvořený lidskými a bakteriálními buňkami, jež spolu čile komunikují a vzájemně spolupracují. Stále častěji se ukazuje, že je to právě množství a druhová skladba bakteriálních „podnájemníků“, co rozhoduje o našem zdraví. Nejnovější výzkumy prokázaly, že změny ve společenství mikroorganismů se podílejí na vyšší odolnosti obřezaných mužů k infekci virem HIV a hrají významnou roli i při astmatu.
Je všeobecne známe, že nám v tele, a hlavne v črevách, žijú nejaké baktérie, ktoré tam musia byť, aby sme dobre trávili. Túto osvetu nakoniec zabezpečujú reklamy na všetko možné probiotické, od jogurtov až po tabletky. Väčšina z nás takisto vie, že sú baktérie, ktorých prítomnosť je žiadúca a aj také, ktoré by sme hostiť nechceli. Ako to vlastne v tom našom mikrobiálnom osídlení chodí a čo keď sa v ňom rozšíria choroby?
Je nižší obsah syntetických pesticidů v biopotravinách dobrý důvod k jejich konzumaci? V žádném případě!
Daleko za Apalčskými horami, v bývalé domovině Siouxů, zemi zvané Iowa, žil byl mladík jménem Chi-Fu Yen. Pocházel ze Země středu a sobě rovných spolupracovníků vyhledal mezi poddanými královně Viktorii. Čtveřice vandrovníků (elektrikář + toxikolog + veterinář + astronom) dala vznik objevu, kvůli němuž se země proslulá především pěstováním kukuřice, možná stane slavnou odhalením příčiny hromadného hloupnutí.
Bioarzén aneb když jsou biopotraviny otrava
Vyznavači biopotravin mohou konzumovat nebezpečná množství jedovatého arzénu.
Zahradní ptactvo nechce bioprodukty
Ptáci zahrad severní Anglie překvapivě jednoznačně dávají přednost zrní vypěstovanému běžným industriálním zemědělstvím před produkty šetrného organického zemědělství. Že by měli víc rozumu než my?
Page updated
Report abuse